Historie

Orchestr vznikl v roce 1922 a jeho prvními vedoucími byli pánové Hejda a Dresler. Kapela neměla ještě žádný oficiální název, hráči měli své vlastní nástroje (tehdy ve vysokém ladění), zkoušelo se v „Liře“ patřící v té době Interieru. Po založení hasičského sboru v Telči vystupuje kapela jako „Hasičská dechovka“ pod vedením pana Vlasatého, v období války jej střídá Jaroslav Trnka. Zhruba v roce 1948 řídí dechovku krátce Antonín Fiala. Po něm vede soubor až do roku 1951 Jaroslav Štěpnička. V této době již musí mít kapely svého zřizovatele a tak se dechovky ujímá telčský Motorpal, ten vybavuje muzikanty novými nástroji již v klasickém ladění a kapela vystupuje pod názvem „ZK ROH Motorpal Telč, zkoušky se konají v závodní jídelně. Dirigentské taktovky se ujímá Jan Nosek (bratr skladatele Bohumila Noska), kterého po tragickém úmrtí střídá Zdeněk Tetour.

Koncem padesátých let (1958) jsou všechny zájmové umělecké soubory soustředěny do „Kulturního klubu Telč“ a orchestr je přejmenován na „Javořinku“, zřejmě s ohledem na blízký vrch Javořici. Kapelníkem se stává Bohuslav Havel. Kapela úzce spolupracuje s dačickým skladatelem Vladimírem Fukou, který ji krom jiného připravil k účinkování na výstavě „Země živitelka“ v Českých Budějovicích.

V 70.letech dochází k určitému útlumu činnosti souboru. Je to způsobeno tím, že polevil zájem městských veřejných činitelů o velký dechový orchestr, nebyl zájem ze strany pořadatelů o účinkování tak velkého tělesa a celkově poklesl i zájem veřejnosti o dechovou hudbu jako takovou. Dechová hudba v té době hraje téměř výhradně na oslavách 1.máje pochody, hymny…občas nějaká „Merenda“ či „Šibřinky“…část kapely účinkuje při smutečních obřadech.

 

V roce 1995 (poté, co je pan Havel nucen ze zdravotních důvodů ukončit působení u dechovky) přichází do role kapelníka Jan Dohnal. Pod jeho vedením dochází k oživení činnosti. Konají se

pravidelné zkoušky, orchestr se omlazuje a začíná veřejně (bez nároku na honorář) vystupovat. Po několika zkouškách se na návrh několika muzikantů mění název kapely na dnešní „Telčská dechovka“. Začíná plodná spolupráce s hudebními skladateli Ádou Doškem, Vlastou Dvořákem, Jiřím Vránou a dalšími. Nadšením a obětavostí všech členů kapely se zvyšuje její kvalita. Pravidelným vystupováním v Telči a okolí se Telčská dechovka dostává do povědomí milovníků dechové hudby v Telči a širokém okolí. Kapela vystupuje na setkání dechovek v Hodicích, ke koncertním vystoupením je pozvána také do Šaly na Slovensku. Příznivci naší kapely si vyžadují pravidelná tzv. “ Posezení s Telčskou dechovkou“. Jan Dohnal působil jako kapelník a hráč na křídlovku do července 2001. Štafetu přebírá konzervatorista Evžen Mašát, přicházejí další mladí talentovaní muzikanti a daří se úroveň pozvednout ještě trochu výš.

Kapela vydává s velkým přispěním paní Ludmily Fukové CD s názvem „Můj rodný kraj“, s písničkami hudebního skladatele Vladimíra Fuky z nedalekých Dačic. 3.října 2007 získává TD Cenu města Telče za reprezentaci při společenských akcích v Telči i při svých vystoupeních v naší republice i zahraničí. Po částečné výměně zpěváků natáčí TD další CD „Návrat domů“ s několika skladbami bývalého kapelníka Jana Dohnala, Pomněnkou Bohumila Noska a především tangem s příznačným názvem – Bílá Telč. Tímto cédéčkem splácí Telčská dechovka dluh vůči svým posluchačům a příznivcům.